Každý z nás bez výjimky chce žít důstojným životem, každý chce mít co nejvíc peněz, aby si mohl pořídit všechno to, co je mu potřeba. Chce to každý, ale ani zdaleka ne každý toho dosáhne. Někdy se prostě nepodaří dost vydělat, a to ani tehdy, když se člověk snaží sebevíc. Osud je prostě osud.

Jenže i ten, kdo si vydělává jenom málo, žít musí, a i tento má pochopitelně své potřeby. A aspoň existenční minimum věcí a služeb potřebujeme všichni, a nikdo se neptá, kde na to vezmeme.

Zato my si v těžkých časech tuto otázku – tedy kde na všechno potřebné vezmeme – položit musíme. A nejen že si ji musíme položit, ale musíme na ni nalézt i odpověď. A to pochopitelně odpověď pravdivou, splnitelnou. Neměli bychom si při tom nasazovat pomyslné růžové brýle, protože fakt, že potíže nějak zastřeme, neznamená, že tyto zmizí. Nezmizí, naopak mají tendenci se v průběhu času komplikovat, a to klidně až tak dlouho, dokud se nestanou definitivně neřešitelnými.

A jak že je řešitelný nedostatek finančních prostředků, jež se nedaří v dost velkém množství vydělat? Nejednou může být více než efektivním dočasným řešením i půjčka. Třeba nebankovní hypotéka.

Proč půjčka? Logicky proto, že se s její pomocí dá přijít k penězům tehdy, když je člověk potřebuje, a to bez ohledu na to, zda se je daří právě vydělat, zda má člověk dost výnosnou práci nebo nějaký jiný zdroj získávání finančních prostředků. A proč zrovna ona zmíněná hypotéka? Protože ta je dostupná i zájemcům, kteří nejsou takzvaně bonitní, tedy kteří si zrovna moc nevydělávají, mají dejme tomu záznamy v registrech dlužníků, exekuce a podobné problémy.

Zatímco v bankách leckoho odmítnou, protože nesplňuje jejich vysoké nároky, nebankovní společnost učiní vše pro to, aby člověku vyhověla. U nebankovní hypotéky lze hodně flexibilně nastavovat dobu splácení i výši splátek, úroky jsou přijatelné. A co za to? Za to se musí dát jenom nějaká nemovitost do zástavy, aby bylo zaručeno, že bude dlužník splácet.